Stories behind the canvas – Marie Rubešová,

Příběhy za plátnem

Nejdřív vás přitáhne netradiční barevnost obrazů, pak teprve vnímáte jejich poselství. I když z některých dýchne lehká nostalgie, mají oleje Marie Ban většinou pozitivní náboj a svérázný vtip. Stojíte před nimi tiše a snažíte se odhalit příběh, který do nich nadaná malířka skryla.  

Marie je dcerou Viktorie Ban a Miroslava Jiránka, tudíž byla odmalička obklopena barvami a malováním. Dalo by se očekávat, že půjde v rodičovských stopách, ale snad právě proto se rozhodla pro přírodovědné gymnázium. Biologie a botanika ji prý hodně zajímaly. „Na profesionální dráhu malířky jsem se nemínila vydat, neviděla jsem tenkrát ani nějaký svůj potenciál. Ale vždycky jsem si malovala,“ přiznává.

Vlastní cestou

Když se Marie v devatenácti rozmýšlela, co dál, na jakou školu se po maturitě přihlásit, uvědomila si, že ji malování přece jen přitahuje víc než cokoli jiného. „Nechtěla jsem se tomu věnovat na plný úvazek, proto jsem začala studovat na pražské Akademii  obor restaurování v ateliéru Karla Strettiho. Myslela jsem, že si budu malovat jen tak pro radost.“

První tři roky v tomto oboru dávají studentům všeobecný základ, učí se různé techniky kresby a malby i sochařské styly, teprve ve čtvrtém ročníku se začíná skutečně restaurovat. Marie ráda vzpomíná zejména na lekce strávené v Národní galerii, kde dělali kopie obrazů starých mistrů, Jana Kupeckého a Petra Brandla. „Byla to výborná škola, ale já jsem měla po těch třech letech chuť udělat si pauzu. Využila jsem nabídku programu Sokrates-Erasmus a v roce 2004 jsem odjela na stáž do Španělska. Vyrazila jsem zkrátka za dobrodružstvím –  netušila jsem ale, že za tak velkým…“

Kouzlo Andaluzie

Náplň výuky na akademii v Granadě Marii příliš nevyhovovala, chodila tedy jen na nějaké konzultace a žila si jinak. Město mnoha kultur, věnčené vrcholky Sierry Nevady, i další oblasti Andalusie ji okouzlily. O návratu do Čech a na svou alma mater sice zauvažovala, ale nakonec ve Španělsku zůstala. „Nejdřív jsem žila v jogínském ašrámu a po odchodu z tohoto duchovně zaměřeného společenství jsem se zamilovala. Můj pobyt v zahraničí se protáhl celkem na devět let, takže jsem tam  začala i výtvarně působit.“

Melancholické, mírně zamlžené obrázky, jaké Marie malovala doma, se pod španělským nebem začaly proměňovat, byly barevně výraznější, divočejší. „Na internetu jsem tehdy objevila freelance portály, kde je možné najít zákazníky z celého světa. Věnovala jsem se ilustraci a grafickému designu, dokonce jsem založila značku oblečení a začala navrhovat potisky triček. Ale pak jsem se rozešla s partnerem a v roce 2013 jsem se vrátila do Čech. Než se zas něco semele,“ směje se malířka.

Obrazy, s nimiž se dá žít

Na Akademii se Marie nevrátila. Její styl už byl v zásadě vyhraněný a oproti školním létům se změnila i technika malby. „Dřív jsem se inspirovala tak trochu barokním stylem, vycházela jsem z tmavého podkladu, ale teď jdu naopak z bílého, což umožňuje jinou hru barev,“ vysvětluje moje hostitelka a ukazuje na obraz rozmalovaný na stojanu v jejím dejvickém ateliéru. Zatím se kompozice rozvíjí v různých tónech šedi, ale prý bude mnohem víc barevný.

„Mám tendenci dělat veskrze pozitivní obrazy, s kterými se dá žít. Z některých možná vyzařuje osamělost, protože se v nich hodně odráží můj vnitřní život, který má výkyvy,“ přiznává Marie, která teď prožívá se čtyřletým synkem velmi šťastné období. A nápadů, námětů má na rozdávání. Mnohé prý čekají i několik let. Udělá si vždy poznámku – a čas protřídí, které nápady je opravdu potřeba namalovat.

„Nesnažím se zobrazovat aktuální témata, spíš nadčasové kompozice k zamyšlení. Celkové pojetí jim dodává nereálný či snový charakter. Pokud jde o techniku a velikost pláten, inspiroval mě spíš po táta, ale  nějaký vliv je tam z obou stran. Hlavně značná porce humoru.“

Svoboda a láska

To jsou názvy menších sérií obrazů, které chce Marie Ban namalovat pro svou samostatnou výstavu. Termín ještě není stanoven, nejdřív chce vše připravit. Nebude tam prý chybět ani několik rozměrných pláten s motivem „les a krávy“. „Zajímá mě jóga a tam je posvátná kráva symbolem dobra,“ vysvětluje. „Já jsem samozřejmě vegetarián. Zvířata a lidi mám ráda a ráda je maluju.“

Dříve to bývaly to spíš osamělé bytosti, ale díky tématům domácích úkolů, které zadává Galerie La Femme, vytváří Marie i zalidněnější plátna. „Mnohdy je skicuju v jakémsi amoku a pak potřebuju, aby na to někdo koukl. Řeším třeba ruku nebo postavení figury, tak pošlu fotku tátovi, jestli mu to nepřijde divné. Myslím, že je rád, že mi může takhle předávat zkušenosti. Ostatně – reflexi si poskytujeme vzájemně.“

S faktem, že není snadné uživit se jenom malováním se Marie vyrovnává dobře.  Když je třeba, dělá na zakázku obálky knih, hudebních nosičů nebo plakáty (jde o grafiky,  které začíná vytvářet rukou a pak upravuje v počítači). „Během let se vytvořil okruh přátel, kteří se na mě obracejí. A také využívám osvědčené freelance portály.“

Vizitka

Marie Ban se narodila 8. února 1982 v Praze, kde také vyrůstala a studovala. Po dokončení přírodovědně zaměřeného gymnázia nastoupila v roce 2000 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se věnovala klasické malbě a restaurování v ateliéru profesora Karla Strettiho. Roku 2004 odjela na studijní stáž do španělské Granady. Devět let pak žila v Andaluzii, kde byla členem Aplamy, uměleckého spolku města Malagy. V Malaze měla také roku 2008 první samostatnou výstavu.

Od roku 2013 žije v Česku a hned následující rok začala vystavovat. Uspořádala dvě samostatné výstavy a pak dvě společné. V roce 2016 pozvaly s matkou návštěvníky do Viničního altánu v Havlíčkových sadech na akci s pěkným názvem BanBan a v roce 2019 prezentovala své malby spolu s obrazy Báry Olmrové a Lucie Strakové. Pravidelně se objevuje také na společných výstavách v Galerii La Femme.

Maluje jemné olejomalby obsahující realistické prvky, ale celkové pojetí a barevnost jim dodávají spíše nereálný charakter. Krajiny z reálných i snových koutů světa často oživuje lidskými postavami a zvířaty. Mariin hravý surrealismus prohlubuje intimitu vybraných témat. Kromě malby se věnuje tvorbě užité grafiky.